leden 2021
Když Apple na podzim uvedl první řadu počítačů s vlastním čipem M1, zachoval zároveň stávající Intel modely. Proč tomu tak je ukazují některé limity, které nová architektura má.
M1 modely MacBook Pro a MacBook Air, stejně tak i nové Mac mini M1, míří spíše do segmentu koncových zákazníků, modely ještě nejsou vhodné pro profesionální použití. Nová architektura totiž přináší řadu potíží pro vývojáře software i hardware. U některých profesionálních doplňků lze očekávat podporu M1 třeba až v příštím roce. Podobné problémy pak každoročně přináší nový operační systém BigSur.
Před koupí je tedy třeba důkladně zvážit rizika a výhody platformy M1. Tím ale neříkáme, že M1 není dobrá. Integrace CPU, GPU, akcelerátorů a operační paměti do jednoho čipu přináší řadu výhod. Přímý přístup k paměti, okamžitá odezva, vysoký výkon. Každá novinka má však své "ale", na které je také třeba brát zřetel.
Limity čipu M1 (tyto limity neplatí pro M1 Pro a M1 Max)
-
Pouze 8 nebo 16 GB paměti. Řada profesionálních aplikací vyžaduje 32 GB a více.
-
Pouze 2 thunderbolt porty na jedné sběrnici výrazně omezují použití externích zařízení
-
Podpora pouze jednoho externího displeje (MacBook Air & Mac Book Pro) a 2 displejů u Mac mini (lze obejít pomocí nových redukcí s technologií DisplayLink od Sonnetu)
-
Není podporována eGPU - nelze tedy zvýšit grafický výkon pomocí externích karet
-
Nepřipojíte k němu iMaca 27" (2011-2014) jako externí displej
-
Použití hardwaru třetích stran je velmi problematické, je třeba čekat, až výrobce zajistí podporu
-
Podpora pouze pro PCIe karty USB, Ethernet, některé 10Gb a M.2 karty. Speciální karty jako Black Magic, Avid a podobně vyžadují opět novou podporu od výrobce. Výrobci třetích stran musí kompletně přepsat ovladače, což může trvat dosti dlouho.